V České republice jsou vína označována dle obsahu cukru v hroznové šťávě v době sklizně a dále dle obsahu zbytkového cukru po prokvašení hroznů.
1. Stolní víno
Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Bývají to vína lehčí se 7-11 % obj. alk., méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování.
2. Zemské víno
Zemské víno je stolní víno splňující následující požadavky:
je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd
výnos na vinici nesmí překročit 12 t/ha
cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM (14 kg hroznového cukru na 100 l hroznového moštu)
na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno
3. Jakostní víno
Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit 12 t/ha a cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), a to buď jako:
Jakostní víno odrůdové – víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakostních vín.
Jakostní víno známkové – víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.
4. Jakostní víno s přívlastkem
Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.
Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Pokud podíl jednotlivých odrůd je min. 15 %, lze je uvést na etiketě v sestupném pořadí. Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy:
Kabinetní víno
Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno je kategorie vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21 ° NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.
Pozdní sběr
Jsou to vína, u nichž byla sklizeň hroznů v pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24 ° NM. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína.
Výběr z hroznů
Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24-27 ° NM. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.
Výběr z bobulí
Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 ° NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.
Výběr z cibéb
Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 32 ° NM. Takto vyzrálé hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na rozinky – cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné, a proto drahé.
Víno originální certifikace (VOC)
Vína VOC se vyrábí z odrůd typických pro určitou oblast, která musí mít vlastnosti charakteristické pro daný region (terroir) a odpovídat pravidlům sdružení VOC. O přidělení známky VOC rozhoduje sdružení vinařů, jehož musí být výrobce členem. Prvním apelačním systémem u nás je od roku 2009 VOC Znojmo, který je následován VOC Mikulov, Modré hory, Pálava a Blatnice. Víno musí být jako VOC zatříděno SZPI, označení VOC pak nahrazuje přívlastek u vína.
Ledové víno
Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň – 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 ° NM cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká, jsou poměrně vzácná a drahá.
Slámové víno
Název vína s přívlastkem, které vzniklo z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rákosu, nebo z hroznů, které byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Během tohoto procesu se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Víno se vyrábí z dobře vyzrálých a nepoškozených hroznů, většinou se užívá bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 ° NM. Slámová vína jsou značně extraktivní, sladká a pro náročnost zpracování vzácná a tudíž i drahá.
Rozdělení vín podle obsahu zbytkového cukru po zpracování
1. Suché víno
Víno, které prokvasilo na nízký obsah zbytkového cukru, který smí obsahovat:
a) max. 4 g zbytkového cukru na litr nebo
b) max. 9 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně
2. Polosuché víno
Vína se zbytkovým cukrem, který je větší než nejvyšší hodnota stanovená pro vína suchá, ale nepřesahuje:
a) 12 g v litru vína
b) 18 g v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 10 gramů nebo méně
3. Polosladké víno
Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanovená pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na litr vína.
4. Sladké víno
Vína s vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru – ve výši nejméně 45 g na litr vína. Zpravidla se jedná o vína speciální, určená pro dlouhé zrání.